Jak
se dělá ruční papír
Na domácí výrobu se v podstatě dá použít papír
jakýkoli. Pro začátek si nevybírejte papíry tvrdé, např. fotopapír,
povoskované kelímky či pevné listy některých časopisů. I ty jsou
zpracovatelné, nejlépe ve směsi s jiným měkčím druhem papíru, ale vyžadují
mnohem více energie a také jistou zkušenost. Novinám se raději vyhněte.
Jako surovina nejsou příliš vhodné, díky tiskařské barvě je z nich papír
šedivý a nevzhledný. Nejprve musíte ze starého papíru vyrobit papírovou
kaši. Na jeden list recyklovaného papíru (protože ho nedokážete
vylisovat tak jako dobře v papírnách) budete potřebovat asi čtyři listy
papíru starého. Starý papír je třeba natrhat na malé kousky, které pak
namočíme do vody. Stačí na půl hodiny. Ale chcete-li docílit toho, aby byl
budoucí list papíru co nejbělejší, nechte kousky namočené celou noc, ráno z
nich vodu důkladně slejte a nalejte na ně vodu čistou. Pak už zbývá jen
rozmělnit kousky mokrého papíru na jednotlivá vlákénka.
Rozmělnit papír na vlákénka můžeme několika způsoby. Nejjednodušší a
nejméně namáhavé je použít mixér. Pak ale musíme dbát na to, abychom
do mixéru dávali jen malé dávky natrhaného papíru. Mixér musí být zalit nad
polovinu vodou, jinak se za chvíli zadře. Dávku není třeba mixovat moc
dlouho, přesekali byste vlákénka na příliš malé kousky a papírovina by se dobře
nespojila. Jakmile uvidíte, že v mixéru už nejsou velké kusy papíru, můžete
přestat. Můžete pracovat i s ručním mixérem. Pak poznáte, že výroba ručního
papíru spotřebuje opravdu hodně energie. Podobně lze rozvláknit papírovinu
na obyčejném struhadle s menšími oky. Z namočeného papíru uděláme kouli a
můžeme strouhat.
|
|
|
KAM S
"UVAŘENOU" KAŠÍ?
Připravte
si velkou nádobu s plochým dnem. Nejlépe poslouží velká čtyřhranná
mísa z umělé hmoty, kterou lze koupit v kuchyňských potřebách. Měla by mít
rozměr alespoň 30 x 30 cm; vejde se do ní rámeček, na kterém vytvoříte
papír o rozměru něco menší stránky velkého sešitu (A4). Pokud takovou mísu
doma nemáte, poslouží vám i dětská vanička či velký hrnec. Nepracujte v
umyvadle, ve vaně nebo sprchovém koutu, odpad by se mohl papírovou směsí
ucpat. Do vody v nádobě vmíchejte rozmělněnou kaši. Než ponoříte ruce s
rámečkem do směsi, navlečte si gumové rukavice. V papírovině mohou být
chemické látky (třeba z tiskařských barev), které by mohly u citlivých lidí
vyvolat alergickou reakci. Připravte si rámeček, houbičku na vysoušení
a savý papír nebo hadřík, na který budete mokré listy papíru
pokládat (stačí i noviny). Papírovina obsahuje hodně vody, pracujte raději
na stole z umělé hmoty bez ubrusu. Před vámi je nejkrásnější kus práce:
vytvoříte si svůj první aršík ručního papíru. Rámečky položte na
sebe tak, aby spodní byl síťkou nahoru. Na něj dejte formátovací rámeček
(bez síťky). Uchopte je oběma rukama z boku a ponořte je až na dno nádoby
do rozmíchané směsi. Opatrně nabírejte odspodu papírovinu. Mírně třeste
rámečky a pomalu je přibližujte k hladině. Musíte nabrat vrstvu papíroviny
tak, aby byla po celé ploše stejnoměrně silná. Pokud se vám to na první
pokus nepovede, raději rámeček obraťte a obsah vyklopte zpátky, síťku
vypláchněte a celý postup zopakujte. Rámeček s nabranou papírovinou podržte
nad nádobou a nechte z něj odkapat přebytečnou vodu. Před vámi na sítě leží
první aršík. Ještě je třeba ho vysušit a vylisovat.
|
|
|
SUŠÍME
A LISUJEME ...
Sejměte
horní - formátovací - rámeček a přes papírovinu položte list novin nebo
bavlněný hadřík. Teď bude záležet na vaší obratnosti. Rámeček je třeba
rychle obrátit a položit papírovinou dolů na připravené noviny. Pak pomocí
houbičky odsávejte přebytečnou vodu. Po dostatečném vysušení můžete rámeček
odstranit. Je vhodné na něj trochu poklepat prsty a zvedat ho velmi pomalu;
nepospíchat. Jen tak se aršík nepotrhá. K vytlačení přebytečné vody
můžete použít i gumový váleček (prodává se ve fotografických potřebách).
Papírovinu překryjte novinami nebo hadříkem a pak několikrát zlehka
přejeďte válečkem.
Vlhká papírovina (vlastně budoucí list papíru) zůstane na novinách až do
uschnutí. Schnout může volně rozložená na vzdušném místě nebo
zavěšená na šňůře za kolíčky, kterými zachytíte okraj podkladových novin.
Obecně platí, že čím delší je doba schnutí, tím je papír rovnější a méně se
kroutí. Pokud se vám papír zkroutí, můžete ho docela prostě vyžehlit
žehličkou, nejlépe napařovací. Nemáte-li ji, vložte papír mezi dva
navlhčené listy papíru nebo ho nakropte před žehlením jako maminčino
prádlo. Máte-li doma leštičku na fotografie, ruční papír jí jistě neublíží.
Tento postup je nejrychlejší.
Papír můžete lisovat i v jednoduchém podomácku vyrobeném lisu ze
dvou kusů překližky nebo sololitu.
Papír oddělujte od podkladu až ve chvíli, kdy je zcela suchý. Většinou bývá
k podkladu přilepený a je třeba ho opatrně odtrhnout. Pokud aršík
poškodíte, nevyhazujte ho, ale znovu recyklujte.
Kouzlo se povedlo. Teď před vámi leží první list papíru. Sami jste si
vyzkoušeli, že to dokážete. Teď se můžete vrhnout do dalších pokusů s
barvením, vyrobou papíru s různými povrchy nebo s rozmanitými příměsmi.
|
|
|
PAPÍR
Z ROSTLIN
Rostou
všude kolem nás. Některé dovážíme z exotických dálek pro jejich vůni či
chuť, jiné máte třeba za okny nebo na zahrádce... Dát je do papíru? Proč
ne, některé dokonce samy postačí k jeho výrobě. Proč nepoužít třeba něco
tak obyčejného jako je bramborová nať? Jakmile umíte vyrobit papír
recyklací ze starého papíru, můžete se pustit do výroby papíru z rostlin.
Poradíme vám, kdy je vhodné přidat jen malou dávku rostlin k získání
zajímavé struktury či barvy papíru, anebo kdy lze použít k výrobě papíru
jen rostlinu bez příměsi papíroviny. Vše ostatní záleží na vaší fantazii.
JAK POSTUPOVAT?K samotné výrobě
budete opět potřebovat rámeček, nádobu, ze které se bude nabírat rostlinná
kaše, houbičku a savý papír. Navíc samozřejmě rostliny, nádobu na jejich
vaření a sodu (hydrogen uhličitan sodný - NaHCO3). Pokud
chcete vyrobit list papíru pouze z rostlin, bez použití starého papíru, je
třeba z rostlin získat cévní svazky - to jsou ty drobné žilky v
listech a ve stoncích, které rozvádí živiny a vodu po celé rostlině.
Cévní svazky získáte tak, že rostlinu (například kopřivu) nasekáte na malé
kousky a povaříte. Nevaříte ji pouze ve vodě, ale v roztoku se sodou. Tím
usnadníte uvolnění jednotlivých cévních svazků.
POZOR, soda je žíravina! Je nutno, abyste s ní pracovali pouze se
souhlasem dospělých a dodržovali všechna bezpečnostní opatření.To znamená,
že musíte pracovat pečlivě a opatrně! Oblečte si raději starší věci,
dávejte pozor na znečištění oděvů. Vždy používejte rukavice, směs míchejte
nejlépe dřevěnou hůlkou.
|
VAŘENÍ
ROSTLIN
K vaření rostlin budete potřebovat
nerezovou či smaltovanou pánev. Nepoužívejte železné či hliníkové nádoby,
soda vyvolává chemické reakce, které ničí kov pánvičky. Pokud použijete
smaltovanou pánev, podívejte se nejprve, není-li někde smalt odprýsknutý.
Dále budete potřebovat vařič, umístěný na dobře větratelném místě a
dřevěnou hůlku nebo měchačku na míchání směsi a pevné gumové rukavice.
Rostliny, které si vyberete, budou určovat typ papíru, který vyrobíte.
Teoreticky byste mohli použít jakoukoli rostlinu. V praxi zjistíte, že
některé rostliny jsou příliš křehké, jejich cévní svazky nejsou dostatečně
pevné a papír z nich vyrobený se trhá a při sušení kroutí. Nejlepší je
používat rostliny s dostatečně pevnými cévními svazky - kopřivy
nebo textilní rostliny - len či konopí. Vhodná je i bramborová nať, bodláky
a pcháče (i když píchají) nebo třeba stonky slunečnic, kukuřice
a rákos. V zimě použijte rostliny sušené. Nevhodné jsou jehličnany,
ale dobře poslouží seno či sláma,
anebo na malé kousky nastříhané sisálové nebo konopné provázky. Kvalitní papír
lze vyrobit i ze starých, na malé kousky nastříhaných odstřižků bavlněných
nebo lněných látek.
Rostliny nastříhejte na malé kousky (dlouhé asi 2 - 3 cm), vložte je do
nádoby ve které je budete vařit a nasypte sodu. Na pět kilogramů rostlin
přidejte půl kilogramu sody. Jakmile se rostliny začnou vařit, můžete
regulovat teplotu a vařit úsporně. Během vaření nikam neodcházejte,
sledujte pečlivě zejména pěnění roztoku, aby vám nepřetekl a nepoškodil
vařič. Nezapomínejte větrat nebo zapnout digestoř.
Nesmíte být překvapeni, že se barva rostlin během vaření může měnit.
Neovlivňuje to kvalitu budoucího papíru. Při vaření průběžně zkoumáme, zda
se jednotlivé cévní svazky od sebe oddělují. Zkoušku provedeme tak, že malé
množství rostlin promneme mezi prsty (chráněnými rukavicemi). Pevné stonky
musí být mazlavé a jednotlivá vlákénka snadno oddělitelná.
Počítejte s tím, že každá rostlina potřebuje jinou délku varu k tomu, aby
byla připravena k výrobě ručního papíru. Každopádně se doba vaření nebude
počítat na minuty, ale na hodiny. Například bodlák, pcháč, bramborovou nať
či kopřivy budete muset vařit asi 2 hodiny. Řasy či jiné vodní rostliny
budou potřebovat méně než 2 hodiny varu, pokud je namočíte do alkalického
roztoku 24 hod předem.
Jdou-li cévní svazky od sebe oddělit, slejte je přes plátno nebo cedník s
malými oky a několikrát důkladně propláchněte velkým množstvím vody. Tím
vyplavíte všechny rozvařené nežádoucí části rostliny. Čisté cevní svazky
svou konzistencí připomínají jakousi rostlinnou "kaši".
"Kaši" s vodou pak ještě pomixujte. Délka mixování je důležitá
pro vzhled budoucího papíru - pokud zůstanou cévní svazky dostatečně
dlouhé, bude papír drsný, namixujeme-li je na drobná vlákna, bude hladký a
jemný. Ale nemixujte příliš dlouho. Vlákénka se poruší a nebudou se na sebe
vázat - papír bude příliš křehký.
Na závěr se ještě na chvíli vrátíme k vaření rostlin. Pokud chcete být
šetrní k přírodě, můžete místo sody použít dřevěné piliny (nejlepší jsou
dubové nebo jasanové) a vyrobit si tzv. potaš. Piliny musíte nejprve asi na
hodinu namočit do vody a pak povařit a scedit. Odvar z pilin má alkalický
charakter. Přidáme ho k rostlinám a vaříme. Doba vaření ve výluhu z pilin
je asi dvojnásobná (tj. u kopřiv asi 4 hodiny) oproti sodě.
|
|
|
KOUZLENÍ
S PAPÍREM
Jakmile
se naučíte dobře vyrábět ruční papír ze starého papíru či z rostlin, určitě
dostanete chuť experimentovat a budete se snažit naučit se nové techniky,
které vyrobený papír oživí, zpevní či obarví.
Papír je kouzelnou surovinou, která snese mnohé a za vaše pokusy se vám
bohatě odmění. Nebojte se sami experimentovat. Přečtěte si pár rad a
návodů, které se nám při výrobě papíru osvědčily. Podle toho, na co chcete
papír používat, můžete zlepšit jeho pevnost, změnit tkanivo nebo ho
originálně obarvit.
V této kapitole vám představíme některé techniky, jako např. barvení,
zpevňování nebo zdobení papíru. Vyzkoušejte si všechny možnosti, poznáte,
že práce s ručním papírem je plná nekonečných možností, variant a pokusů.
Počítejte i s malými neúspěchy, ale nenechte se jimi odradit.
|
ZPEVŇOVÁNÍ
PAPÍRU
Kvalita ručního papíru závisí především na zvolené
výchozí surovině. Použijete-li si novinový papír špatné kvality, získáte
podřadný ruční papír, který se bude snadno trhat, žloutnout na slunci a
nakonec se rozloží.
Použijeme-li si k výrobě papíru útržky kvalitní bavlněné látky nebo
rostliny s dostatečně pevnými cévními svazky, získáme solidní a pevný
papírový list. Kromě toho můžeme použít některé látky, které náš papír
zpevní.
Většina těchto materiálů se přidává jako příměs do papírové kaše ještě před
jejím nabíráním na síto. Některé se aplikují na hotový papír. Všechny
ovlivňují pevnost papíru, jsou zajímavé a originální.
Jedna z metod zpevnění je přidání vláken bavlny, konopného provazu, lnu
apod. do rozmixované papíroviny. Rozstříhejte vlákna či nitě na malé kousky
o délce cca 2,5 cm. Zamíchejte je rovnoměrně do papírové kaše až po
mixování. V mixéru by se mohla tato vlákna omotat kolem osičky a způsobit
přehřátí či spálení elektromotorku. Podle vašeho vkusu či možností volte
různé barvy - jednobarevné či vícebarevné kombinace vláken.
Účinným pomocníkem při zpevňování je i škrob. Koupíme ho v potravinách pod
názvem Amyl. Je to bílý prášek, připomínající pudr. Rozmícháte-li ho pár
lžic ve studené vodě (1-2 polévkové lžíce stačí na 10 litrů vody) a přidáte
do papírové kaše, výborně papír zpevní. Použít můžete i různá ve vodě
rozpustná lepidla (např. na tapety), ale škrob je nejlevnější.
|
IMPREGNOVANÝ
PAPRÍR
K impregnaci je nejsnažší a nejlevnější
použít obyčejnou želatinu - k sehnání je v drogerii. Stačí rozpustit
půl kávové lžičky v 3/4 litru teplé vody. Do tohoto roztoku pokládejte
jednotlivě už suché listy papíru. Po vytažení ho nechte okapat a opět
usušte a vylisujte. Nesušte papír na horkém místě. Želatina se teplem
rozpouští.
Dalším způsobem impregnace je výroba voskového papíru. Je to snadné.
Stačí vám k tomu svíčka nebo starý voskovaný papír. Vezměte svůj aršík
ručního papíru, na něj položte voskovaný papír lesklou stranou k ručnímu,
oba papíry překryjte balicím papírem a přežehlete.
Pokud budete využívat vosk ze svíčky, opatrně pomažte jednu stranu papíru
roztaveným voskem. Pak ho překryjte balicím papírem a přežehlete žehličkou,
nastavenou na střední teplotu. Žehlete tak dlouho, dokud se vosk do ručního
papíru úplně nevsákne.
Papír lze zpevnít i natřením lakem, ale je to poměrně drahé.
|
ZDOBENÍ
A BARVENÍ PAPÍRU
V běžném životě potřebujeme nejvíce
obyčejný hladký bílý a hlazený papír. Bílý proto, aby černé či modré písmo
bylo dobře vidět. Hlazený z toho důvodu, aby tužka či propiska dobře klouzala
a nezadrhávala se na jeho povrchu. Papír námi vyrobený může být jiný,
neobvyklý nejen strukturou či barvou, krásný zajímavým povrchem. Papír se
zvláštním povrchem nám může sloužit například při malování pastelem nebo na
výrobu obálek a krabiček.
V podstatě jde o to, jakou věc obtiskneme
do mokrého listu papíru. Do měkkého povrchu se dobře otiskne záclonovina,
síťovina, krajka, list či stébla trávy. Na papíře tak vytváříme tzv. slepotisk
- ten mohou "přečíst" i nevidomí. Používáme-li látku se zajímavým
povrchem, vyplatí se lisování - máte-li k dispozici lis, nebo alespoň mandl
či žehličku. Ruční lisování pomocí vysoušecí houbičky bývá málo výrazné.
Dalším způsobem, jak vyrobit papír se zajímavým povrchem, je volba
výchozí suroviny a její zpracování. V zásadě platí známá poučka: čím
více suroviny mixujeme, tím je povrch hladší.
Do papíroviny můžeme například namixovat nebo nastříhat kousky listů,
okvětních plátků rostlin nebo celé drobné květy a kousky kůry.
Speciálním
postupem, vhodným na výrobu různých koláží nebo přáníček, je zalévání
rostlin papírovou kaší. Na horní část síta si z květů, listů nebo
drobných plodů vytvoříme obrázek a opatrně ho zaléváme papírovinou. Dále je
postup stejný jako u každého jiného papíru - přiložíme savý papír nebo
hadřík a vysajeme přebytečnou vodu. Když po uschnutí oddělíme list papíru
od podkladu, objeví se krásný obrázek. Kromě toho můžeme sušit list papíru
přímo na sítu, na které jsme ho nabrali. Nevýhodou je, že musíme na síto
dlouho čekat - papír můžeme sejmout až když je zcela suchý. Ale získáme
papír se zvláštním vzhledem, připomínajícím oplatku.
|
|
|
Pokud chcete vyrobit papír barevný, můžete opět využít
několika způsobů. Nejjednoduší asi je vytvořit nový papír ze starých
barevných papírů. Ale papírovinu také můžete obarvit. Do
rozmixované papíroviny přidáte potravinářské barvy nebo rozmixované kousky
krepového papíru. Ale pozor, papír obarvený krepákem nebo potravinářskými
barvami rychle bledne.
K barvení se dají použít i některé druhy rostlin. Klasické barvířské
rostliny - indigo, mořena nebo boryt - nejsou sice běžně dostupné, ale naše
květena nám nabízí dostatek jiných rostlin.
Na podzim můžete zužitkovat slupky z
vlaškých ořechů. Když slupky povaříte a v jejich odvaru rozmixujete
starý papír, získáte (podle množství použitých slupek), krásné odstíny
hnědé. Nahnědo barví také dubová kůra a oddenky šťovíku alpského.
Žlutou barvu získáte z odvaru listů vratiče obecného, rmenu
barvířského nebo kručinky. Postup je stejný jako při barvení ořechovými
slupkami. Také z mletých oddenků kurkumy, která se běžně prodává jako
koření můžete získat jasně žlutou barvu.
Žluté barvivo kurkumy je zvláštní tím, že v zádasitém prostředí mění svou
barvu na červenou. Pokud tedy žlutý papír z kurkumy polijete hydroxidem
sodným nebo draselným, papír zčervená. Získáte tak různé odstíny od žluté,
přes růžovou až po červenou. S hydroxidem pracujte výhradně se souhlasem
dospělých. Dodržujte všechny hygienické zásady a používejte rukavice.
Hydroxid je žíravina.
Fialová barva získaná z borůvek nebo bezinek bude stálejší, přidáte-li do
papíroviny trochu octa.
|
|
|
VODOZNAK
Vodoznakem (průsvitkou) si v minulosti
každá papírna (viz Středověká
papírna) označovala své zboží. Jednoduchý vodoznak si můžete udělat
také doma. Potřebujete k tomu pouze slabý drátek (O,5 - 0,8 mm), jehlu a
nit.
Z drátu naohýbáte plošný ornament (např. písmeno) a pak ho pevně
přišijete nití na horní stranu síta. Při nabírání papíroviny zůstane nad
drátkem slabší vrstva: proto je v tomto místě papír slabší a proti světlu
průhledný.
|
|
